Když jsem věnovala na mých stránkách prostor vzpomínce na mého manžela Jindru Vobořila, moc ráda bych vám představila další „uměleckou duši“, se kterou měl právě manžel společné hudební zážitky,
a vlastně i já, na jednom koncertě, který skupina NÁMĚSÍČNÝ PIEROT věnovala vzpomínce na Jindru,
a dokonce nastudovali pár jeho autorských skladeb. Toho si velmi cením.
Musím přiznat, že z nedostatku času si už málokdy poslechnu nějaké nové umělce. O Ondrovi bych nevěděla, kdyby ho Jindra nepřivedl domů na pěveckou konzultaci. Byla by škoda, kdybychom se nepoznali, protože bych se těžko dostala k příjemné relaxační hudbě, kterou Ondra tvoří. Melodie je vždy velmi nápaditá, s příběhem. Ten se vám odvíjí před očima při poslechu, ať už relaxujete nebo třeba myjete nádobí :). A to já od relaxační hudby očekávám. Prostor, který mi poskytne pro mou chvíli odpočinku
a pro můj hlas. Pustila jsem si Ondry CD s názvem POZITIVNÍ MELANCHOLIE a hlas se mi najednou
do té nálady vplétal sám, aniž bych se o nějakou melodickou linku snažila. To je pro mě dostatečný důkaz, že jde o hudbu, kterou si stojí za to poslechnout, naslouchat jí. S Ondrou v tomto ohledu plánujeme spolupráci. Až přijde ten správný čas, bude mi ctí.
Na Ondrovi obdivuji nejen jeho hudební nadání a schopnost empatie, ale i jeho pokoru, se kterou přistupuje k životu a k životním zkouškám. Jeho hudební díla si vždy ráda poslechnu, protože v nich cítím dobrý základ, cítím v nich světlo.