MÁ CESTA - MŮJ HLAS

Jak jsem procházela svým hudebním vzděláváním jsem již zmínila, tak nyní musím dodat pár řádků o hlasu samotném. V odkaze NUTNÝ POHYB uvádím, že nás pohyb vede, a stejně tak je to s hlasem. Je to opravdu neomylný ukazatel vnitřního růstu, jak tvrdím v úvodu. I proto se mi obojí
na mé cestě uzdravování tak silně propojilo.

Přikládám odborné obrázky, protože když chce člověk na sobě jakkoliv pracovat, měl by vědět, co a proč dělá. Když jsem začínala pracovat s paní Tatianou na TAO meditacích a Taoistickém Čchi-kungu, hned jsem si pořídila knihu LIDSKÉ TĚLO, abych pak pracovala správně a měla přehled, co se vlastně ve mně děje. Proto zde níže přikládám tyto obrázky, abych aspoň nastínila, proč je práce s hlasem tak důležitá, proč je důležité, aby vokály byly volně posazovány na proud dechu, a proč je důležité dech vědomě posílat tam, kde je ho třeba.

Hlasivky
Hlasivky (plica vocalis)
Svaly na přední ploše krku
Svaly na přední ploše krku
Dechové ústrojí
Přehled dýchacího systému

Hlasivky: Hlasové fonační ústrojí je uloženo v hrtanu. Základ tvoří dva hlasové svaly pokryté sliznicí. Jsou napjaty mezí štítnou chrupavkou a chrupavkami hlasivkovými. Mezi hlasivkami se vytváří hlasivková štěrbina (glottis), která má trojúhelníkový tvar. Když dýcháme, hlasivky jsou „ochablé“ a štěrbina je otevřená. Když tvoříme tón nebo jen mluvíme, drobné svaly hrtanu napínají hlasivkové vazy a mění se šířka hlasové štěrbiny. Takže hlas vzniká tak, že vzduch proudí přes hlasovou štěrbinu a hlasivky rozechvívá. Dalo by se to přirovnat k jazýčku v píšťale.

Svaly na přední ploše krku: Tento obrázek jsem připojila proto, že je více než důležité mít při zpívání tyto svaly volné, tedy hlavně ty dlouhé, co jsou zcela vpředu. V lepším případě na ně při zpívání „zapomenout“. A mylohyoidní sval (tvoří spodní část dutiny ústní) a sval dygastric (pod čelistí) si poradí sám :).

Dýchací systém a rezonanční prostory: Opět se dostáváme k tomu, jak je nutné si hlídat dech a vnímat jej jako pomocníka a terapeuta. Dlouhodobé povrchové dýchání je pro tělo škodlivé. Orgány v těle se nedostatečně okysličují, rychleji pocítíme únavu, bolesti hlavy… apod.

Musím uvést, že vlastně i proto se při Čchi-kungu dýchá nosem. Tedy, nejen při Čchi-kungu, samozřejmě i jóga na toto klade důraz. Celkově má dýchání nosem velký význam na zdraví člověka.

Když to napíši laicky, jak já si uvědomuji nádechy a výdechy při zpívání, tak při lehkém pomalém nádechu nosem vnímám, jak se naplňují rezonanční prostory (dutiny) v obličejové části a zároveň rovnoměrně posílám dech do celého těla. Naučila jsem se zpěv spojovat s taoistickým Čchi-kungem, vnímám i okamžité okysličování mozku a orgánů v těle, každé buňky, což je neméně důležité.

Zde zde bych ráda poukázala svůj příklad. Jak se v odkazu MÁ CESTA zmiňuji o epilepsii, ze které jsem se vyléčila, věřím, že tomu tak z devadesáti procent bylo právě díky pozornosti věnované dýchání nosem. Po roce cvičení jsem přišla na kontrolní EEG a lékař se mě ptal, co jsem dělala, že mám úplně normální EEG (elektroencefalogram).

A to, že dýchání nosem má skutečně velký vliv na nervová onemocnění je dokonce zajímavá odborná studie, která vyšla v časopise JNeurosci
(The Journal of Neuroscience). Na výzkumu se podílelo sedm lékařů neurologů. Výzkum byl zaměřen právě na pacienty s epilepsií. Zkoumalo se, jaký vliv má dýchání nosem na okysličování mozku a jaké impulsy mozek zpracovává.

Zjistilo se, že nádechy nosem velmi ovlivňují seskupení části koncového mozku, mezimozku a středního mozku, což je limbický systém, který podporuje mnohé funkce. Dlouhodobou paměť, čich, emoce, reakce na různé podněty… apod.    

Porovnání grafu při dýchání nosem a dýchání ústy
Porovnání grafu při dýchání nosem a dýchání ústy

Kdo mě nejvíce ovlivnil při výuce zpěvu?  Kdo mě učil pěvecké technice?

Od chvíle, kdy jsem přišla do Lidové školy umění a začala jsem se technice zpěvu učit, uplynulo 37 let. Za tu dobu jsem poznala metody výuky jedenácti pedagogů. Bylo to z důvodů nemoci, vyčerpání, přerušování studií a hledání své cesty vůbec. Proto tolik pedagogů. Za tuto klikatou cestičku jsem nakonec vděčná, poznala jsem mnohem víc, než jsem původně chtěla. Zmíním tedy jen ty pedagogy, kteří byli pro mě nějak významní ve všech ohledech a učili mne déle. To ale neznamená, že bych si nevážila práce všech. Všichni mě nějak posunuli dál, všichni mi pomohli a děkuji za jejich péči.

S láskou a vděčností budu vždy vzpomínat na pana Josefa Rybičku, který mě přivedl k opernímu zpěvu. Znali jsme se třicet let a vždy mě podpořil, když jsem na tom nebyla zrovna nejlépe.

Další taková „dobrá duše“ byla pro můj celkový rozvoj paní Marie Urbanová. Vždy mi dodávala sil jít dál, nevzdávat se, a já jsem obdivovala, jak má krásný mladý hlas, i když v době, kdy jsem k ní docházela na hodiny zpěvu, bylo paní Urbanové přes sedmdesát let.

Na Mezinárodní konzervatoři v Praze se mě ujala a pečovala o můj hlas paní Martina Bauerová. Nedala mi šanci propadat nějakým obavám či smutku. Vždy se jí podařilo mě rozesmát a skvěle rozezpívat. Vždy vedla můj hlas velmi citlivě a byla první, komu se podařilo mě s naprostou lehkostí na každé hodině zpěvu zbavit bloků, které mi bránily v plném výkonu.

Když jsem nacvičovala svůj repertoár se skvělou klavíristkou Aleksandrou Borodulinou, měla jsem už jen krůček k paní Yukiko Kinjo. Obě mi stoprocentně přivedl do cesty sám Bůh, protože stačilo pár korepetic a pár hodin zpěvu, a mně do sebe najednou zapadlo vše, v čem jsem ještě nějak tápala. Navíc jsem se ujistila v tom, že mé propojení zpěvu s taoistickým Čchi-kungem funguje. Klaním se před profesionalitou a širokým rozhledem obou umělkyň, a děkuji též za jejich přátelství.

Co dodat? Že se svým vzděláváním ani hodinami zpěvu samozřejmě nekončím. Člověk se učí celý život, protože stále je, co se učit. A to je dobře. Děláme radost sami sobě.

Ariana a Aleksandra
Ariana a Aleksandra

S Aleksandrou při natáčení klipu – VERGIN TUTTO AMOR – Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy